|
|
Efekt elektrické stimulace na hojení měkkých tkání
Fošumpaur, Karel ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Jméno, příjmení: Karel Fošumpaur Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D. Oponent práce: Název práce: Efekt elektrické stimulace na hojení měkkých tkání Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce shrnuje současnou úroveň poznání ohledně efektivity elektrické stimulace na hojení měkkých tkání prostřednictvím zpracování přehledu problematiky. Cílem práce je popsat současnou úroveň výzkumu dané problematiky z hlediska jeho úplnosti, aktuální fáze a limitací. Systematickou rešerší bylo dosaženo patnácti odborných, relevantních článků, které byly do práce zařazeny a analyzovány. Pomocí analytického rozboru a zhodnocení studií je určeno zda a za jakých podmínek je elektrická stimulace pro hojení měkkých tkání efektivní. Mezi prezentované články patří studie testující efektivitu elektrické stimulace pro hojení strukturálně poškozené svaloviny, šlach, kůže a vaziva. Práce přináší převážně pozitivní závěr ohledně hojivého efektu elektrické stimulace. Klíčová slova: elektrická stimulace, hojení, měkké tkáně, sval, šlacha, kůže, vazivo, vaz, regenerace, reparace, elektroterapie
|
|
|
Mechanismy reparace DNA v mechu Physcomitrella patens
Holá, Marcela ; Angelis, Karel (vedoucí práce) ; Bříza, Jindřich (oponent) ; Fajkus, Jiří (oponent)
Genomy organismů jsou během životního cyklu vystaveny působení vnějších i vnitřních chemických, fyzikálních i biologických faktorů - genotoxinů. Genotoxiny způsobují změny jak struktury DNA tak jejích základních stavebních komponent - cukerných zbytků, fosfodiesterových vazeb i purinových a pyrimidinových bází. Vzhledem k rozmanitosti a četnosti možných poškození DNA si pro udržení stability genomu organismy v průběhu evoluce vyvinuly řadu reparačních mechanismů, které jsou často propojené s dalšími buněčnými dráhami, např. přestavbou - "remodelací" chromatinu, replikací DNA, transkripcí, kontrolou buněčného cyklu či apoptózou - programovanou buněčnou smrtí (PCD). Mechanismy reparace DNA jsou zatím nejlépe prostudovány u kvasinek a savčích buněk, u rostlin však stále zbývá řadu detailů a vztahů objasnit. I přes to, že základní mechanizmy reparačních drah jsou evolučně konzervovány, jsou mezi drahami živočišných a rostlinných buněk významné rozdíly. Předkládaná disertační práce se zabývá a shrnuje výsledky zavedení rostlinného modelového organismu mechu Physcomitrella patens (Physcomitrella) a využití jeho unikátních vlastností jako je vysoká frekvence homologní rekombinace, haploidní vegetativní stav gametofytu a apikální růst filament protonemy při studiu reparace DNA. Studiem působení...
|
|
|
Britsko-americké vztahy v letech 1923-1929
Kyselka, Michal ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj politiky Velké Británie a Spojených států amerických vůči problematice Německa v období administrativy prezidenta Calvina Coolidge. Soustředí se na analýzu této politiky, na její vývoj a v neposlední řadě také na její následky. Práce se zabývá především politickým aspektem přístupu obou zemí, kde byla do určité míry aktivnější Velká Británie. Nicméně ekonomické otázce je v ní také věnován prostor. Také s ohledem na fakt, že právě při řešení ekonomických problémů souvisejících s německou otázkou byla role Spojených států o poznání viditelnější. Chronologicky je v této práci popsáno měnící se postavení Německa v poválečném světě. Tento proces byl do velké míry zásluhou právě politiky Velké Británie a Spojených států, často společné. Autor se převážně soustředil na britský, respektive americký pohled na danou problematiku a pokusil se nastínit příčiny politiky, která hrála v daném období klíčovou úlohu.
|
|
| |
|
|
Polské a řecké nároky na válečné reparace od Německa po roce 1990
Husák, Jim ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Práce se věnuje reparacím od Německa po Druhé světové válce. Otázka poválečných reparací se v posledních letech stala opět aktuální, především díky Polsku a Řecku, dvěma státům za války okupovaným Třetí říší. Tyto státy dnes vyjadřují nespokojenost s přídělem, který od vítězných velmocí po roce 1945 na reparacích získaly. Od roku 2018 navíc polská a řecká reparační komise spolupracuje ve snaze vyvíjet na SRN společný nátlak. Předmětem výzkumu této bakalářské práce jsou rozdíly ve způsobech, jakými státy se svými reparačními požadavky postupují, jaké argumenty používají a jak na oprávněnost těchto nároků pohlíží objektivní mezinárodní právo. Dále je stručně zmíněn také postoj vlády SRN k této otázce. Pro potřeby objasnění některých aspektů reparací po Druhé světové válce obsahuje práce ve své první, teoretické části také důkladnou charakteristiku pojmu reparace a popisuje nastavení reparačního systému po roce 1945. Důraz je přikládán vývoji v Polsku a Řecku. Na těchto příkladech lze rovněž pozorovat rozdíly v oddělených reparačních mechanismech Východu a Západu. Autor zde díky kritické práci se zdroji předkládá podstatné informace a poznatky z odborné literatury i pramenů ve formě mezinárodních dohod a smluv. V druhé části následuje jádro výzkumu, tedy komparace zmíněných aspektů vývoje reparační...
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
Mechanismy reparace DNA v mechu Physcomitrella patens
Holá, Marcela ; Angelis, Karel (vedoucí práce) ; Bříza, Jindřich (oponent) ; Fajkus, Jiří (oponent)
Genomy organismů jsou během životního cyklu vystaveny působení vnějších i vnitřních chemických, fyzikálních i biologických faktorů - genotoxinů. Genotoxiny způsobují změny jak struktury DNA tak jejích základních stavebních komponent - cukerných zbytků, fosfodiesterových vazeb i purinových a pyrimidinových bází. Vzhledem k rozmanitosti a četnosti možných poškození DNA si pro udržení stability genomu organismy v průběhu evoluce vyvinuly řadu reparačních mechanismů, které jsou často propojené s dalšími buněčnými dráhami, např. přestavbou - "remodelací" chromatinu, replikací DNA, transkripcí, kontrolou buněčného cyklu či apoptózou - programovanou buněčnou smrtí (PCD). Mechanismy reparace DNA jsou zatím nejlépe prostudovány u kvasinek a savčích buněk, u rostlin však stále zbývá řadu detailů a vztahů objasnit. I přes to, že základní mechanizmy reparačních drah jsou evolučně konzervovány, jsou mezi drahami živočišných a rostlinných buněk významné rozdíly. Předkládaná disertační práce se zabývá a shrnuje výsledky zavedení rostlinného modelového organismu mechu Physcomitrella patens (Physcomitrella) a využití jeho unikátních vlastností jako je vysoká frekvence homologní rekombinace, haploidní vegetativní stav gametofytu a apikální růst filament protonemy při studiu reparace DNA. Studiem působení...
|
|
|
Britsko-americké vztahy v letech 1923-1929
Kyselka, Michal ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj politiky Velké Británie a Spojených států amerických vůči problematice Německa v období administrativy prezidenta Calvina Coolidge. Soustředí se na analýzu této politiky, na její vývoj a v neposlední řadě také na její následky. Práce se zabývá především politickým aspektem přístupu obou zemí, kde byla do určité míry aktivnější Velká Británie. Nicméně ekonomické otázce je v ní také věnován prostor. Také s ohledem na fakt, že právě při řešení ekonomických problémů souvisejících s německou otázkou byla role Spojených států o poznání viditelnější. Chronologicky je v této práci popsáno měnící se postavení Německa v poválečném světě. Tento proces byl do velké míry zásluhou právě politiky Velké Británie a Spojených států, často společné. Autor se převážně soustředil na britský, respektive americký pohled na danou problematiku a pokusil se nastínit příčiny politiky, která hrála v daném období klíčovou úlohu.
|
|
|
Monetární politika Německa ve 20. letech dvacátého století
Gistinger, Milan ; Doležal, Ondřej (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato bakalářka práce se zabývá analýzou finanční přípravy Německa na první světovou válku, průběh financování války, podmínkami mírové smlouvy po válce. Determinuje zdroje pro inflaci akumulující v hyperinflaci. Analyzuje politické, ekonomické, sociální změny během určeného období. Stopuje hospodářskopolitické klima vůči německé politické snaze zmírnit reparační požadavky. Analyzuje přímé a nepřímé zdroje inflace a měnovou reformu provedenou k zastavení hyperinflace.
|
|
|
Německá hyperinflace po první světové válce
Bujáček, Jakub
Tato práce se zabývá německou hyperinflací, která vrcholila v druhé polovině roku 1922 a v roce 1923. V úvodní kapitole jsou zmíněna některá specifika německé předválečné monetární a fiskální politiky. Hlavním bodem, který tato práce ale řeší, je období válečného typu ekonomiky a také poválečná situace. Identifikuje změny uvnitř ekonomiky, ke kterým v tomto období docházelo a které mohly být příčinami vzniku hyperinflace. Cílem této práce je zjistit, jaké příčiny byly důležité a které mohly být naopak zanedbatelné vzhledem k dalšímu vývoji. Období až do měnové reformy v roce 1923 by mohlo také sloužit jako varování pro současné typy fiskálních a monetárních politik a zajistit, aby se situace hyperinflace už neopakovala.
|
host ::
RSS.